IPMA není o receptu, ale o vaření

Poslední z české "velké trojky" v projektovém řízení (PMI, PRINCE2, IPMA) reaguje na požadavky agilního prostředí. Certifikace upgraduje na verzi 4.1 a ještě přichází s novou, zaměřenou na Agilní leadership. Na co se v IPMA můžete od března těšit, jsem si mohla zkusit v PM Consulting.

IPMA se, od zbylých dvou, liší především zaměřením na behaviorální kompetence projekťáků. Součástí certifikace je tedy, vyjma testu, také zpráva z projektu a pohovor se zkušební komisí. Nově přibude ještě simulační workshop.

„Certifikace IPMA je jako řidičák. Nestačí pouze ověřit znalost, udělat test, a naskočit do projektu. Je nutné také prověřit, že kandidát má opravdu schopnost řídit.“

 „Nestačí pouze ověřit znalost, udělat test, a naskočit do projektu. Je nutné také prověřit, že kandidát má opravdu schopnost řídit. Právě k tomu účelu bude součástí IPMA certifikace simulační workshop. Jeho smyslem je především prokázání toho, že kandidát potřebné měkké dovednosti, behaviorální kompetence, jak říkáme, k řízení projektu skutečně má. Těmi jsou především komunikační a prezentační dovednosti, schopnost pracovat týmově, tým řídit a delegovat pracovní úkoly, pracovat se stresem a další,“ říká Jiří Krátký, šéf Certifikační rady IPMA Česká republika, jinak projektový manažer, konzultant a výkonný ředitel společnosti PM Consulting. Praxí se inspirovali v Německu, kde simulační workshopy fungují už delší dobu a jsou ze strany kandidátů hodnoceny jako nejpřínosnější.

Simulační workshop bude 2hodinový, určený 3-6ti členné skupině kandidátů. Jeho cílem je vytvoření projektového plánu, návrh přístupu pro zadaný projekt, nákres tzv. big picture, definice projektového týmu, kalkulace nákladů a prezentace managementu vč. doporučení případné varianty. Zkoušející v průběhu workshopu střídají dvě role. Roli hodnotitele (reálná) a roli managementu, zadavatele projektu (hraná).

Velmi cennou součástí nové koncepce certifikace bude individuální zpětná vazba z workshopu, kterou kandidát následně získá v průběhu osobního pohovoru se zkoušejícími.

Jaký zážitek jsem si z ukázkové simulace odnesla já? Velmi reálný a hodně intenzivní.

Můj tým byl tříčlenný. K dispozici jsme měli bloky, flipchart, fixy i občerstvení J. Naše skupinka se rychle sehrála a pustili jsme se do diskuse o všech klíčových částech projektu a požadavcích zadavatele. Úkolů bylo mnoho a v některých bodech jsme hodně diskutovali o tom, co ještě bude nebo nebude součástí naší prezentace zadavateli, a jak bude samotná prezentace vypadat. Naše simulace byla zpestřená ještě o neplánovaný požadavek zadavatele na dřívější prezentaci, čímž se nám zkrátil čas na přípravu plánu. Museli jsme se rozhodnout, co už v čase nestihneme a jaké informace dodáme zadavateli. Zvládli jsme to. Na to, že nás při práci někdo pozoruje a hodnotí, jsme úplně zapomněli.

Zajímavé pak bylo slyšet, co zadavatelé (zkoušející) na naší práci a jejím výsledku oceňovali. Nebo co jim naopak v naší prezentaci chybělo a proč.

Osobně mohu nyní porovnávat pouze s certifikací PRINCE2 a je to jako pracovat s receptem a učit se vařit. Na certifikaci PRINCE2 jsem dostala velkou kuchařku a učila jsem se především to, jak ji použít - v jaký moment, proč, komu, jak a který dokument. PRINCE2 je především o metodice jako takové.

S IPMA je to víc o tom, jestli se v projektové kuchyni také umíte chovat. Nechává větší prostor pro to, dochutit i naservírovat výsledek klientovi podle jeho chuti.

Když jste se do vaření pustili poprvé, asi jste se také neobešli bez receptu. Ale kdo už má recept v malíku, může se soustředit na to, jak a v čem svoje kuchařské dovednosti ještě zlepšit.

Agilní leadership si nechám zase na příště. Na jeden článek je toho, myslím, až dost.